Datacentra ve Finsku: co boom umělé inteligence znamená pro elektrizační soustavu?

S růstem těchto velkých, téměř nepřetržitě běžících odběrů nejde jen o to, kolik elektřiny Finsko vyrobí. Jde i o to, jestli bude výkon a kapacita sítě k dispozici na správném místě ve správný čas, a právě proto roste význam flexibility v elektrizační soustavě.

V tomto článku

1. Datacentra ve Finsku dnes a v budoucnu

2. Proč se datacentra staví ve Finsku?

3. Kolik elektřiny budou datacentra potřebovat?

4. Energie, výkon a kapacita sítě: proč záleží na místě a čase

5. Flexibilita a role bateriových úložišť

6. Co si z toho může vzít Česko

7. Časté dotazy

Datacentra ve Finsku dnes a v budoucnu

Finsko hostí velká datacentra už přes 15 let. První finské datacentrum Googlu vzniklo v bývalé papírně v Hamině a Nebius provozuje 75MW AI datacentrum v Mäntsälä. V roce 2024 měla finská datacentra odhadovanou kapacitu 285 MW a spotřebovala přibližně 1,6 TWh elektřiny, tedy zhruba 2 % celostátní spotřeby.

Další vlna je mnohem větší a sahá daleko za hranice helsinského regionu.

Jde o oznámené projekty, takže termíny a kapacity se mohou ještě změnit. Například v říjnu 2026 finský úřad LVV nařídil Googlu zastavit práce výrazně měnící prostředí na lokalitách Muhos a Kajaani, dokud nebudou dokončena posouzení vlivů na životní prostředí;- velké plochy lesa už přitom byly vykáceny.

Proč se datacentra staví ve Finsku?

Finsko kombinuje několik výhod. Chladné klima snižuje energii potřebnou na chlazení. Většina elektřiny pochází z nízkoemisních zdrojů jako jaderná, vodní a větrná energie. Síť má silný rekord spolehlivosti a centrální zásobování teplem dokáže proměnit odpadní teplo v teplo pro domácnosti: Microsoft rozvíjí region datacenter na třech lokalitách v Espoo, Kirkkonummi a Vihti. Odpadní teplo z lokalit Espoo a Kirkkonummi by mělo nakonec pokrýt zhruba 40 % roční poptávky po centrálním vytápění v Espoo, Kauniainen a Kirkkonummi.

Mění se i politické prostředí. Od 1. července 2026 je elektřina používaná v datacentrech zdaňována obecnou sazbou 2,24 centu za kWh místo snížené sazby 0,05 centu. Náhradní podpůrné schéma bylo připraveno, ale vláda na rozpočtovém jednání v roce 2026 rozhodla návrh nerealizovat.

Kolik elektřiny budou datacentra potřebovat?

Dnes datacentra spotřebovávají zhruba 2 % finské elektřiny. Očekává se, že tento podíl do roku 2030 několikanásobně naroste, ale výsledné číslo závisí na tom, kolik plánovaných projektů se skutečně postaví.

Tři čísla ukazují měřítko toho, co může přijít:

• Kapacita datacenter by mohla vzrůst z dnešních 285 MW na asi 1,5 GW do roku 2030, podle odhadu odvětvové analýzy společnosti Ramboll.

• Pokud by se postavily všechny projekty, které už mají podepsanou smlouvu o připojení k síti, celková spotřeba elektřiny ve Finsku by vzrostla o téměř 40 %, uvádí Fingrid. Datacentra jsou jedním z hlavních důvodů.

• V dubnu 2026 ředitel plánování sítě Fingridu sdělil Yle, že počty poptávek na připojení datacenter přesahují 50 000 MW. Odhadl, že reálně se naplní zhruba desetina. Jde o poptávky, ne o závazné projekty.

Energie, výkon a kapacita sítě: proč záleží na místě a čase

Pro pochopení dopadu datacenter na elektrizační soustavu je užitečné rozlišit čtyři věci:

• Energie je množství elektřiny spotřebované za určité období, měřené v megawatthodinách (MWh), gigawatthodinách (GWh) nebo terawatthodinách (TWh).

• Výkon je okamžitý odběr elektřiny, měřený v megawattech (MW). Lokalita s odběrem 25 MW po celý rok spotřebuje přibližně 0,2 TWh.

• Kapacita sítě je to, kolik výkonu dokáže přenosová nebo distribuční soustava dodat na konkrétní místo.

• Místo a čas rozhodují o tom, jestli se výroba, spotřeba a kapacita sítě skutečně potkají.

Finsko má solidní řadu nové výroby v plánu. Podle Renewables Finland je už povoleno a připraveno k výstavbě více než 7,2 GW větrných a solárních projektů, zatímco dalších více než 64 GW je v plánovacím a povolovacím procesu. Problémem ale není jen to, kolik elektřiny je k dispozici. Přes 70 % finské výroby leží na západním pobřeží a na severu, zatímco více než polovina spotřeby je na jihu, a nové přenosové vedení trvá roky postavit. Výroba z větru kolísá s počasím, zatímco datacentra běží nepřetržitě. Nejnapjatější chvíle bývají chladné, bezvětrné zimní dny, a nejnapjatější místa jsou tam, kde už je kapacita sítě vyčerpána.

Fingrid, finský provozovatel přenosové soustavy, reaguje několika způsoby: rozšiřuje síť v rámci největšího investičního programu ve své historii, nabádí nové energeticky náročné provozy, aby se usazovaly blíž výrobě, a zavádí technické požadavky pro velké odběratele elektřiny, přičemž širší pravidla se stále připravují.

Flexibilita a role bateriových úložišť

Flexibilita znamená měnit, kdy se elektřina vyrábí nebo spotřebovává, tak aby zůstaly nabídka a poptávka v rovnováze. Může jít o regulovatelné elektrárny, o odběratele upravující svou spotřebu, nebo o skladování energie. Fingrid část potřebné flexibility nakupuje přes rezervní trhy, kde schválené zdroje dostávají odměnu za rychlou úpravu výkonu.

Bateriové úložiště (BESS, battery energy storage system) je jedním ze zdrojů flexibility. Nabíjí se, když je elektřiny dostatek, a vybíjí, když je jí nedostatek,- dokáže tak přesouvat spotřebu mezi hodinami, snižovat špičky, reagovat na cenové výkyvy a tam, kde je to možné, zapojit se do rezervních trhů.

Googlův finský projekt ukazuje, jak flexibilita zapadá vedle nové výroby. Google podepsal 22letou smlouvu podporující prodloužení životnosti jaderné elektrárny Loviisa a smluvně zajistil 629 MW nové větrné energie na pevnině. Zároveň umožňuje vznik 94MW baterie u svého areálu v Kajaani, která by podle zářijového oznámení Googlu měla být uvedena do provozu koncem roku 2027. Google uvádí, že baterie pomůže vyvažovat síť a snižovat cenovou volatilitu, například když nefouká vítr.

Poučení není, že každé datacentrum potřebuje baterii. Je to, že i při zajištěné dlouhodobé dodávce energie má flexibilita vlastní hodnotu, protože energie za rok a výkon v danou hodinu jsou dvě různé věci.

Baterie mají i svá omezení. Ukládají energii na hodiny, ne na týdny, a nenahrazují novou výrobu ani nové vedení. Rozvoj datacenter navíc automaticky neznamená vyšší ceny elektřiny nebo nedostatek. H-odně záleží na tom, jak rychle se rozvíjí výroba, kapacita sítě a flexibilita.

Co si z toho může vzít Česko

Lekce, kterou finský příběh ukazuje, je obecnější a platí i pro české firmy: velké, předvídatelně běžící odběry (ať už jde o datacentra, průmyslové areály, komerční nemovitosti, logistická centra nebo nabíjecí huby pro elektromobily) narazí dříve či později na stejné otázky: kdy se elektřina spotřebovává, jak vysoké jsou špičky, jak je provoz vystavený hodinovým cenám a jestli připojení k síti limituje růst.

Česko svou vlastní verzi této výzvy už řeší, ne kvůli datacentrům, ale kvůli růstu fotovoltaiky, elektromobility a podílu proměnlivých obnovitelných zdrojů. ČEPS ve svém hodnocení potřeb flexibility (FNA CZ 2026) vychází pro rok 2035 z referenčního scénáře s 2 031 MW bateriových úložišť vedle 11 065 MW fotovoltaiky a 2 475 MW větrných elektráren, a Elektroenergetické datové centrum (EDC) od srpna 2026 rozšířilo své služby o evidenci akumulace elektřiny a agregaci technické flexibility. Je to menší měřítko než finský příběh s datacentry, ale stejný princip: energie za rok a výkon v danou hodinu jsou dvě různé věci, a flexibilita má hodnotu i tam, kde je dodávka energie dlouhodobě zajištěná.

Každá lokalita je jiná. Profil spotřeby, připojení k síti, smlouva na dodávku elektřiny a potenciál flexibility rozhodují o tom, jestli se bateriové úložiště firmě vyplatí. Pro některé provozy může přesun spotřeby mimo drahé hodiny nebo omezení špiček snížit náklady a lépe využít stávající připojení. U jiných může být byznys case slabý.

Emaldo navrhuje bateriová úložiště pro české firmy na míru jejich vlastnímu profilu spotřeby a smlouvě na elektřinu:- od akumulace energie a úložiště elektrické energie pro průmyslové areály až po skladování energie pro komerční nemovitosti. Přes Grid Rewards mohou majitelé způsobilých systémů navíc dostávat odměnu za to, že svou kapacitu zpřístupní pro podporu sítě. V celém svém portfoliu provozuje Emaldo více než 12 000 aktivních systémů s přes 150 MW řiditelného výkonu a vyplácí majitelům systémů přes 1 milion eur měsíčně v rámci Grid Rewards. Jde o souhrnná čísla za celé portfolio, ne o příslib pro konkrétní lokalitu.

Zjistěte, kolik vás stojí vaše špičky a cenová expozice. Kontaktujte Emaldo.

Časté dotazy

Kolik elektřiny používají datacentra ve Finsku?

Finská datacentra spotřebovala v roce 2024 přibližně 1,6 TWh elektřiny, tedy těsně pod 2 % finské spotřeby elektřiny. K září 2025 měla datacentra nad 1 MW kombinovanou odhadovanou kapacitu kolem 285 MW.

Kde se nacházejí finská datacentra?

Většina dnešní kapacity je v regionu Helsinek, vedle Googlova dlouhodobého areálu v Hamině. Nové projekty se šíří do Kouvoly, Lahti, Lappeenranty, Kajaani, Muhosu, Vaaly a Mäntsälä, mimo jiné proto, že kapacita sítě a výroba se snadněji nacházejí mimo jih.

Proč se datacentra staví ve Finsku?

Chladné klima, nízkoemisní elektřina, spolehlivá síť, dostupná půda a možnost využít odpadní teplo v sítích centrálního zásobování teplem.

Jak datacentra ovlivňují finskou elektrizační soustavu?

Přidávají velké, téměř nepřetržité odběry, které potřebují kapacitu sítě na konkrétních místech. Fingrid rozšiřuje síť, usměrňuje, kde se nové odběry připojují, a vyžaduje od velkých nových provozů schopnost omezit spotřebu, když je to potřeba.

Zvyšují datacentra ceny elektřiny ve Finsku?

Nutně ne. Efekt závisí na tom, jak rychle se budou rozvíjet nová výroba, přenosová soustava a flexibilita. Politici a odborníci se v hodnocení rizika neshodují a cenové výkyvy mezi hodinami mohou hrát stejně velkou roli jako průměrné ceny.

Co si z toho může vzít Česko, když tu srovnatelný rozvoj datacenter není?

Princip flexibility platí nezávisle na tom, jestli jde o datacentra, průmysl nebo elektromobilitu: energie za rok a výkon v danou hodinu jsou dvě různé věci, a Česko už tento princip řeší vlastními nástroji (ČEPS, EDC) kvůli růstu fotovoltaiky a elektromobility.